Zámek

Neoklasicistně přestavěný zámek, který byl postaven ve 2. polovině 17. století Hodickými z Hodic a v roce 1844 eklekticky přestavěn Antonínem Archem pro Josefa z Barstensteinu.

Předchůdcem zámku byla tvrz či vodní hrad ze 13. století. Roku 1586 zde byla postavena nová zámecká kaple zasvěcená sv. Lucii, která byla 11. prosince 1590 vysvěcena olomouckým biskupem Stanislavem II. Pavlovským. Ten byl bratrem tehdejšího majitele panství Václava Pavlovského z Pavlovic.  

Zámek byl postaven v manýristickém slohu v blízkosti původní tvrze. Uzavřenou dispozicí a patrovými pilířovými arkádami na dvou stranách a příkopy náležel ještě do období renesance. Jedná se o čtyřkřídlý patrový zámek s přilehlým parkem. Se stavbou zámku započala v polovině 17. století hrabata Hodických z Hodic. Současná empírová podoba zámku je z roku 1844, kdy došlo k požáru. Celé první patro vyhořelo, proto byl zámek tehdejším majitelem Josefem Filipem Kryštofem z Bartensteinu přestavěn. Stavební úpravy provedl  architekt, stavitel a stavební rada kroměřížského arcibiskupství Antonín Arche. Změny se týkaly především interiérů a fasády, nově bylo vybudováno půdní polopatro. Od roku 1868 zámek vlastnila rodina stavitelů a podnikatelů Kleinových. V roce 1945 byl však zámek, jako součást jindřichovského panství, poslednímu majiteli JUDr. Adalbertu Kleinovi von Wisenberg státem zkonfiskován.

Po válce zámek sloužil několik let jako domov korejských dětí. Od roku 1957 byl v budově zámku zřízen Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež. Toto zařízení působilo v objektu zámku do roku 2010 pod příspěvkovou organizací Harmonie, se sídlem v Krnově. Celý zámecký areál byl v roce 2010 převeden z majetku Moravskoslezského kraje na Obec Jindřichov a podléhá státní památkové ochraně. Současná podoba zámku nesoucí prvky empírového slohu vznikla po přestavbě po požáru barokního zámku v roce 1844. Dvě křídla do nádvoří jsou opatřena dvouetážovou arkádou na pilířích. V patře jsou dva sály (z nichž jeden je rozsáhlý). Sály i některé další místnosti mají dřevěné stropy, zachovaly se i původní lustry, obložení stěn a dveří.

Celý zámecký areál byl v roce 2010 převeden z majetku Moravskoslezského kraje na Obec Jindřichov. Obec má zájem oživit tuto dominantu, a proto hledala cestu pro její využití tak, aby zámecký areál sloužil občanům v obci a jejím okolí. V roce 2013 proběhla oprava komínu a balkonu a v návaznosti na tyto opravy byla v průčelí zámku v šíři balkonu vyměněna okna a původní vstupní hliníková vrata byla vyměněna také za nová. V roce 2017 přistoupila obec k realizaci I. etapy rekonstrukce, kterou je zpracování projektové dokumentace ve smyslu víceúčelového společenského zařízení a bydlení pro seniory a dlouhodobě nemocné. Postupem času obec z důvodu finanční náročnosti a finanční udržitelnosti projektu ustoupila od svého záměru přebudovat zámek na bydlení pro seniory a dlouhodobě nemocné. Myšlenka víceúčelového kulturního zařízení ale zůstala. Obec ji bude realizovat postupně formou dotací na dílčí opravy zámku. První schválený dotační projekt se zaměřil na opravu zámeckého nádvoří. Dalším schváleným projektem je vybudování infocentra ve vstupních prostorách zámku. O dotační podporu na opravu jižního a východní křídla obec požádala Ministerstvo životního prostředí, ale tato dotace není zatím schválena.

Zámek si lze prohlédnout individuálně po domluvě se starostou obce panem Martinem Korduliakem. Veřejnost si mohla zámek prohlédnout poprvé 13. září 2024 na akci Zámecký otvírák, kde pan starosta prezentoval občanům, jaké má obec do budoucna se zámkem záměry. 

Během roku jsou v areálu zámku pořádány různé kulturní a společenské akce pro veřejnost: Vánoční trhy 2024, Prohlídka zámku 2024, Zámecký otvírák 2024, Hudební festival 2024, Hry bez hranic 2024, Zahradní slavnost 2024, Hudební festival 2023, Zahradní slavnost 2023, Hudební festival 2022, Zahradní slavnost 2022. 

Fotogalerie